Úzkou cestou
Jsi můj díl
Káva
Kolo štěstí
Lepší člověk
Loď do Austrálie
Malinová pusa
Řasy doběla
Srdci neporučíš
Turbulentní doba
Úzkou cestou
Písně z alba vznikly v rozmězí let 2018 až 2020.
Více než polovina písní je věnováno tématu lásky v různých podobách. O pocitu souzenosti se zpívá v písni Jsi můj díl. O bolesti po rozchodu a smiřování je Srdci neporučíš. Tesknotu nad křehkostí lásky cítíme v písni Řasy doběla. O obětavé lásce a vědomí blížícího se konce života vypovídá titulní Úzkou cestou. Smíření s vlastním odchodem zaznívá v písni Kolo štěstí, ovšem i tady vystupuje láska jako nositel smyslu. Nostalgie nad láskou a sílou, které pominuly, a současně naděje začít nový život jinde je tématem písně Loď do Austrálie.
Postesknutím nad současnými poměry je píseň Turbulentní doba.
Určité odlehčení přinášejí fatalisticky pohodová Káva, poukazující na hedonistické střídání partnerů a ironická Lepší člověk. Odlehčený výraz má také píseň Malinová pusa, což je pozdrav mé mrtvé psici.
Více nenapovím. To důležité jistě vyslyšíte sami svýma ušima, svou hlavou a srdcem.
Váš dr. Klein
Káva
Káva to je teplý nápoj
Černý nealkoholický
Frajírci i starý kápo
Dávaj si ho ráno dycky
Probouzí a nakopává
tahle káva černá káva
Ref:
Káva, káva, když káva tak smrťák
První druhá čtvrtá
To už srdcem zamává, zamává
Ví, každý, kdo ji pije
Že je to loterie
Těžce lákavá
Ať se káva nerozlije
To by byla věčná škoda
Nechme už té komedie
Bude to jen epizoda
Ty jsi moje černá káva
A já si tě usrkávám
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Loď do Austrálie
Ty šla jsi o krok vpřed
Já stačil ti tak tak
A pod nohama led
Nás házel do oblak
Po stopách naivity
Jsme trousili své city
Na jantarových schodech
My dělili se o dech
Už roky vyhlížím
Loď do Austrálie
A vnímám beztíži
Co nás zabije
Jen vzpomeň, jak jsme snili
O věčném zdroji síly
Jak dokážeme věci
Jen vypijem pár deci
Ref:
Jsme jak láhve v moři
mezi námi bílé kry.
Kdopak nás to ponořil
do té marnotratné hry.
Jsme jak láhve v moři,
houpáme se na vlnách.
Uvnitř uzel nám dohoří,
zapálí náš střelný prach.
Vrátit se nemůžu, vrátit se nemůžeš,
mám tvoje polibky vpečené do kůže.
Od noci do noci, od rána do rána
kouzelnou bylinou přejíždím po ranách.
Umělas ukojit můj nejprudší hlad,
už nikdy nebudu klidně spát.
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Kolo štěstí
Osud má čočky zakalené,
kdo mě dobře zná, na mě zapomene.
Život není krutý,
dakavad jsi tu ty,
dokud si tu se mnou povídáš.
Ref:
Je to ve hvězdách, točím kolem štěstí,
po kapsách mám prášky od bolesti.
Chvíli tu zůstaň, já budu rád.
Do mých modrých žil přimíchali jedy.
kouzelnou hůlkou, zamávám ti naposledy.
Vejde se za nehet, co ti ještě můžu dát.
Ztrácím chuť hrát si na rytíře,
někde v hlubině ve mně sedí zvíře,
řve jak půlnoční splav,
já mu setnul páír hlav,
ale další mu zas dorůstá.
Dyť to znáš vždy po probuzení,
prohlédneš, co bylo a už není.
Vedle mě si sedni,
je to nabíledni.
Stopa stopu překrývá.
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Řasy doběla
Dvě ruce nespojíš skrz okno jedoucího vlaku
Ony se potkají na zemi v obýváku
A potom po ránu u kávy v kuchyni
Dlaně se podruhé do sebe zaklíní
Ref:
Paprsky slunka ožehnou řasy doběla
Každá ta rána do těla bez touhy by tak bolela
Bez touhy by tak bolela
Bez touhy by tak bolela
Neplakej pro ten pád do nejtemnější jámy
Všechno už řekli mi společní naši známí
Prý tě tam viděli, jak vrýváš nechty do zdí
Za tebou pospíchám a už se neopozdím
Nebudu slibovat a o to více budu zářit
Před nových zrcadlem jsme přece všichni lháři
Co vlastním obrazem sami se ukolébou
Tebe však nahmatám, s tebou se stávám sebou
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Jsi můj díl
Mám problém s očima
Že mi v nich houstne dým
Už týdny nemůžu spát
Když si mě nevšímáš
Stávám se netečným
Tlumíš mě jak opiát
Ref:
Ty jsi můj odmontovaný díl
Tak odpusť, že jsem ti nevěřil
Teď ve mně něco se zadrhlo
Že si sahám na hrdlo
Ty patříš ke mně, už to vím
Jdu k tobě s věncem trnovým
A měsíc zas nám vrátí jas
Až vpluje mezi nás
Drtím tě na prášek
A – jak vítr v obilí
Tvůj úsměv čechrá můj klid
Jsem tady já šašek
Co umře za chvíli
A hraje, že nezná cit
Jak pavouk na síti
Sytí se kořistí
Tak já ti zulíbal rty
Věřím ti, věřím ti
Právě tě ujistím
Zamávám dnům slepoty
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Lepší člověk
Život neúprosně letí,
kráčím po krchově,
napadá mě předsevzetí,
budu lepší člověk.
Je to pastva pro libido.
moje srdce plesá.
Bude ze mě mega idol,
už mám v kapse esa.
Na bradě se holím, mluvím slušně,
nešťourám se v nose, nejím šušně.
Aspoň jednou týdně dám si sprchu,
skvělé, voda teče svrchu,
pavouky to dycky rozdovádí,
když se v plavkách s nimi čvachtám v kádi,
ocení mou blahovůli,
že jim nedám po kebuli.
Zametu si před svým prahem,
najdu v sobě morál.
To nic, to jen slintám blahem
nad vším, co jsem zoral.
Negativum v pozitivum
hravě změním v hlavě
už to vidím, není divu
medituju právě
nijak protiprávně,
žiju velmi zdravě
na nejlepší stravě.
Leštidlem si leštím třetí oko,
do svých bližních vhlédnu přehluboko.
S nemocným se v agónii svíjím,
tak se učím empatii.
Lidstvu sejmu náklad z jeho beder
a úplně zdarma, tak to neber,
na globální oteplení,
najdu lék do rozednění.
Jak se toulám po ulici,
klouby třu si slivovicí,
holky, kde se stala chyba,
proč mě netoužíte líbat,
tu máš krásko, tu máš kytku,
ne, já nechci na záchytku,
s harašmentem na mě nechoť,
klídek, jó, pak dej mi echo!
Konečně je veseleji,
raduju se celý,
V antonu mě odvážejí
do mé krásné cely,
Tahle země byrokratů
do karet mi hraje,
o lepšího člověka tu
bývá velký zájem,
prostě cesta rájem.
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Malinová pusa
Žiješ mezi baobaby
Antilopami a kraby
Na tisíce světelných let ode mě jsi daleko
Když ses odsud vytrácela
když jsi byla slabá celá
Srdce měl jsem z tebe naměkko
Ref:
Hej hou hejaja hou
Zdravím na nebi hvězdu tvou
Hej hou hejaja hou
Posílám ti pusu malinovou
Tady se teď dějou věci
Ani povídat to nechci
Raději bych dověděl se, jakpak tobě vede se
jestli máš dost jídla, pití
jestli tvoje oči svití
když tam v noci běháš po lese
Běhej, ať máš vítr v uších
neuchopitelnou duši
Svatí ať tě provázejí, kolem vesmír záhadný
Pozdravuj tam všecky známé
My to tady nevzdáváme
Zatím máme víru v nové dny
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Turbulentní doba
Různí lidé píšou mi,
že žijou jako rukojmí
v zemi, kde žít nechtějí
a že už ztrácí naději.
Všecko se nám valí na hlavu
snad vytřepeme esa z rukávu
a někteří se rozhodli,
že stačí jim to pohodlí.
Ref 1:
Žijem v turbulentní době
s malými kazy ve výrobě
Netuším, co se s námi děje
Nejspíš nás dali do prodeje
Kdybych vyvlékl se z pout,
sebere mě spodní proud.
A tak se držím při břehu
a v monetárním oběhu
Ref 2:
Čekáme, že se něco změní,
snad dočká se další pokolení.
Čekáme smutní, ruce v klíně,
kostlivci obsadili skříně.
Ref 3:
A vstávají, vlajou jako hadry,
tváře nehybné odlité z bílé sádry.
přichází, vchází do mých dveří,
přišli přezkoumat, jestli pořád věřím.
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Srdci neporučíš
Srdci neporučíš,
jdi, kam tě to táhne,
až na dno moře,
když je ti tam dobře,
až na dno moře.
Klidně do pekel,
svět s tebou se nahne,
nelituj toho,
vyjdi levou nohou,
vyjdi levou nohou.,
Ref:
Co po tobě zbylo,
to se deštěm smylo,
zůstáváš
jen v mojem oku, v mojí dlani,
v mojí hrudi za svítání.
A já vím, vím, že všecko předstírání
jenom strhne strupy z mých ran,
počítám dny a než mě zmůže spaní,
vyplétám se z tvých lan.
Jdi za svým štěstím,
jsi střelka kompasu,
hořící svíce
děravá lžíce,
hořící svíce,
Půjdeš beze slov
z krásy a úžasu,
jednou mi to povíš
neznámými slovy,
Karty rozdány,
to už nezměníš,
jsme každý jiný,
i když ze stejné hlíny,
jsme každý jiný
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Úzkou cestou
Jdem po ceste tak úzké
Že vedle sebe nemůžem jít
A kameny jsou kluzké
A podrážky jsou samý jíl
Já půjdu tedy první
A ty se, lásko, za mnou drž
Všem výmolům se vyhni
Obejdi tu prudkou strž
Ref:
Úzkou cestou krev naším tělem vpřed se žene
Úzkou cestou jdem, oči máme rozostřené
Úzkou cestou se ze rtů slova k uším derou
Úzkou cestou se protančíme derniérou
Kdo svoji hvězdu ztratil
Tomu už se krátí dech
Kdybych se tu sklátil
Pokračuj a mě tu nech
My dlouhou cestu urazili
Jdeme jako zamlada
Posouváš me k cíli
Jak mi dýcháš na záda
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. klavír, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček